Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mně se chce kakat!

28. 04. 2015 5:54:46
Rodiny s autem to mají jednoduché: v pátek navečer vynesou dvacet tašek plných nezbytných věcí před dům, díky lety nabytým zkušenostem naskládají do kufru, pod nohy spolujezdce i pod nohy dětí, a jede se. Já a můj syn auto nemáme, což je vzhledem k faktu, že řidičské oprávnění jsem získala na sedmý pokus, nejspíš dobře. Sice nemusíme řešit hlavolam s naskládáním zavazadel do auta, zato čelíme jiným výzvám.

Pravda, ta první je obdobná: musíme nacpat, tedy pardon, chci říct sbalit, věci do tašky, kufru či batohu tak, aby jsme v případě nečekané události na místě určení v cílové destinaci neplakali, že nám chybí v lepším případě ponožka, v horším suché kalhoty. Tuto hrozbu jsem eliminovala tím, že své věci rozsévám všude možně, zejména na chalupě a u rodičů. Na výsev se hodí vyřazené oblečení, ale i plenky či kočárky. Ty mám u rodičů hned čtyři staré, monofunkční.

Na cesty se vydáváme vlakem či autobusem: druhá výzva spočívá v přepravě konvoje na to či ono nádraží. Nejdobrodružnější to bylo, když se konvoj sestával z kočárku, syna, tašky přes rameno a kufru na kolečkách. A mě. S mimčem či batoletem s sebou musel člověk přemisťovat hromadu serepetiček, které by se nevyplatilo koupit čtyřikrát. Lidé, když viděli, jak jednou rukou před sebou tlačím kočárek, druhou za sebou tahnu kufr, sami nabízeli pomoc, zejména při nástupu do tramvaje i při výstupu.

Děkuji vám všem.

Dnes už je to brnkačka, synovi táhne na čtvrtý rok, občas ho sice strášně moc bolí nožičky, ale i to se dá s malým baťůžkem na zádech, se kterým nyní cestujeme, vyřešit snadno. I když váží už 17 kilo - svaly na rukou mám už vytrénované.

Výzva třetí, časově nejnáročnější, je samotná cesta. Za synových mladých let ještě hodně spal, takže riziko spočívalo v probuzení a to zejména během pauzy v půlce cesty, tedy po hodině a půl či hodinách dvou. Dnes, když jedeme po o, také spí. Jindy si však se mnou rád povídá: Proč jedeme tam? – Protože tam vede silnice. Proč tam vede silnice? – Protože ji tam někdo postavil. Proč ji tam někdo postavil? – Aby tam mohla jezdit auta. A proč tam jezdí auta? - Aby se dostala, kam potřebují. A kam potřebují? – Někam do Prahy. A kam do Prahy? – Nevím. A proč nevíš?

Dnes už syn nenosí plínky, což cestě dodává nový rozměr. Čtyři hodiny jsou čtyři hodiny. Loni v létě jsme se vraceli v neděli odpoledne narvaným autobusem do Prahy. Bylo dusno, nešlo moc větrat, aby to ty, kteří seděli na zadní sedačce – tedy nás – moc neofouklo. Klimatizace nepremávala. Po pauze v půli cesty jsme vyrazili na dálnici, kterou tou dobou opravovali, takže jsme se spíš nepohybovali, než pohybovali. Po pár minutách syn zahlásil: „Mně se chce kakat!“ Strnula jsem nejen já, ale všichni, kdo to kruté prohlášení slyšeli. Měla jsem s sebou sice plínku, ale bála jsem se, že pro tehdy tříletého kluka by tento „záchod“ nebyl dostačující. A kdyby, co pak s tím? Hodit z okna?

Začala jsem synovi slibovat hory doly, ať to zkusí vydržet, že tam za chvíli budeme a to i přesto, že jsme zrovna stáli v koloně. Chlapeček trval na svém a já začala měnit barvy od rudé snad až po hnědou. Ale vydržel! Vydržel až na Černý most, kde jsme přes pomalu desatero schodů, s tím největším kufrem, co máme, běželi na záchod. Bleskově jsem mu stáhla gatě a posadila ho na prkýnko. Sladce se usmál a řekl: „Mně se chce jen čůrat! Chá chá!“

Autor: Zuzana Taucová | úterý 28.4.2015 5:54 | karma článku: 22.27 | přečteno: 1678x

Další články blogera

Zuzana Taucová

Brčko nad zlato!

Chlapeček křičí:„Pánové, do toho!”„Kdepak jsi to slyšel?” ptám se ho - ptám se ho takto často, když nějaká slova či spojení říká prvně. Sedíme jen 12 řad od ledu, na hokeji. Aspoň snad konečně uvidí puk.

27.1.2016 v 8:22 | Karma článku: 3.88 | Přečteno: 167 | Diskuse

Zuzana Taucová

Od nikoho jiného to nechci

„Hele, sousedka si otevřela kadeřnictví" „Tyjo, to si ty vlasy radši ostříhám sama, než ji sypat peníze do chřtánu!" Vtip? Ne, leckdy česká realita, ale stačí se posunout o pár set kilometrů dál a...

12.12.2015 v 7:33 | Karma článku: 16.47 | Přečteno: 1079 | Diskuse

Zuzana Taucová

Všichni jsme pořád děti

Nevěřila jsem tomu. Myslela jsem si, že když dítě vyroste a je z něj dospělý, je to někdo jiný, jiný člověk. Tak jsem to měla nastavené, když jsem byla malá.

18.11.2015 v 19:54 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 243 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Jak jsem se seznamovala a seznamovala a seznamovala...

Lidé se seznamují všelijak. Kamarádka si například dala inzerát. Byla jsem zděšená, když mi to volala. "Co když ti na rande přijde úchyl? vydechla jsem roztřeseně. Být to já, mám úchyla stoprocentně! Nebo i dva!

23.9.2017 v 21:05 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 1914 | Diskuse

Daniela Bulířová

Jak snadné je BÝT ŽENOU?

Byla-li naše matka ženou ve své pravé podstatě, pak pro nás není obtížné projevovat svoji ženskost. Ukazovat světu svoji jemnou stránku. Být silnou a zároveň křehkou.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 6.98 | Přečteno: 276 | Diskuse

Dominika Veverková

Sestra nebo zlodějka?

Jak se to stalo? Jak se to může stát? Může ti sestra takhle lhát, okrádat tě a přitom se na tebe usmívat a psát ti seznam dárků k narozeninám? ANO!!! Je to možný a dokonce bych řekla, že na Slovensku úplně legální.

22.9.2017 v 20:00 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 663 | Diskuse

Tereza Lišková

Dokonalá matka

Jsem dokonalá matka. Vždy dokonale upravená a oblečená podle poslední módy. Jsem skvělá kuchařka, matka, manželka i milenka. Dá to sice hodně práce a odříkání, ale rozzářená tvář dítěte a spokojený výraz manžela za to stojí.

22.9.2017 v 8:52 | Karma článku: 22.51 | Přečteno: 820 | Diskuse

Klára Dvořáková

Co neříkat ráno po náhodném sexu

Večírek, spousta alkoholu, jiskření, vášnivá noc, bolestivé ráno a z pod peřiny kouká cizí noha. Za které otázky máme chuť zabíjet?

22.9.2017 v 8:35 | Karma článku: 22.96 | Přečteno: 1892 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1703
Svobodná matka dobrodruh.) a majitel www.taucova.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.