Dopis o Mírovi - 14.8. 1995

Jako malá jsem si psala deníčky, což mi do určité míry vydrželo dodnes. Zde je přepis malého kousku z jednoho, to mi bylo 14 let. Některá jména i jeden místní údaj jsou změněny.

Tak tedy:

14. 8. pondělí

.. Psala jsem dopis Verče. Psala jsem jí i o Mírovi. Tady je, co jsem napsala:

Nejdřív Ti napíšu  o jednom klukovi, docela se mi líbí, ale neberu to nijak vážně (tragicky). Takže 10. 8. veřer k nám přišli Holečkovi. Bydlej v Příbrami, ale tady maj babičku a její sestru.  Míra Holeček starší je hudebník, učí hrát na kytaru a asi hraje na housle. Jana Holečková -  máma -  drží dietu, jí jen chleba a vodu. Šárka Holečková -  je jí 17, chodí na lékařskou školu.  No a konečně Míra Holeček (ml.) je mu 14, hraje na housle, poslouchá ňákýho Jimmyho Hendrixe nebo tak něco.  Má velkej nos, ale hezkej. No, a ten se mi docela líbí (nejen nos).

Jsme si povahově docela podobný. Oba dva buzerujeme starší ségry, máme stejný názory na pořádek ... jenže ty housle... On je fakt dobrej, je to genius na housle, talent. Cvičí asi 2 - 5 hodin denně, na výzu měl dve dvojky. Jenže -  bydlí v Příbrami a já v Rychnově a vzít bysme se stejně nemohli. Každej máme svůj koníček. On se toho nevzdá, to bych ani nechtěla a byla by to škoda a já bych se tance asi nedokázala vzdát. Já vím, asi se směješ, že takhle uvažuju, ale tak mě to napadlo. A on mě stejně -  asi nemá rád. Takže je to jen taková letní jednostranná miniláska.